|
|
Na této stránce by jsem chtěl s vaší pomocí shromažďovat názory na
boty ve kterých běháte. Podle reklamy výrobců se při jejich
koupi nelze řídit a proto mohou být při rozhodování velmi cenné osobní
zkušenosti ostatních běžců. Zajímavá jsou především srovnání různých modelů,
které jste vyzkoušeli.
Zatím jsou na této stránce vesměs moje běžecké boty, seřazeny podle toho v jakém pořadí
jsem je vlastnil.
Recenze a reakce posílejte na UltraDvorka@centrum.cz,
můžete také použít následující formulář:
Dvořka: Reebok Aztrek byly první boty, které jsem si pořídil pouze na běhání.
Kupoval jsem je podle mezinárodního spotřebitelského testu.
Aztreky jsou boty určené především pro trénink. Vlastnost, která
je v recenzích obvykle charakterizuje je velká stabilita.
Mají však také celkem slušné tlumení, jsou lehké, pohodlné a dlouho
vydrží.
Běhalo se mi v nich skvěle, jenže po běhu delším než 10K se mi pravidelně
objevily celkem drsné puchýře na vnitřní straně chodidel.
S odstupem času jsem zjistil, že test byl téměř rok starý a tak jsem
bohužel pořídil "remake" úspěšného modelu - a v tom byl ten
problém. Podle mého názoru měl tento model "konstrukční vadu",
kterou byl nesmyslný ozdobný rantlík na vnitřní straně podrážky, který
způsoboval otlaky. Jsem přesvědčen o tom, že stejné
problémy museli mít i ostatní běžci s průměrně širokým chodidlem. Nicméně
občas Aztreky na závodech potkávám.
Odběhal jsem v nich pouze 800km a vzhledem ke stálým problémům jsem
je musel vyměnit.
Petr Lhota:
Podle mého názoru to zase byly úplně nejlepší běžecké boty jaké jsem
měl na sobě. Naopak ihned od prvních kilometrů mě seděly. Jejich, z mého
pohledu jednoznačná nevýhoda spočívala v tom, že asi po 800km na nich byla
znát značná opotřebovanost zejména švi.Tento problém ale mohl nastat kvůli
reakci se solí a špatnou údržbou bot. Přes tento fakt to byly pro mne nejlepší
boty jaké jsem kdy obul.
Dvořka: Když se u nás objevily první Brooksy, moc dlouho jsem neváhal a rozhodl
jsem se, že si nějaké pořídím. Značku Brooks jsem znal z Internetu jako
levné ale kvalitní boty s velmi dobrým tlumením. Zvlášť se mi líbil model
Brooks Beast, ten k nám však dovezen nebyl a tak jsem sáhnul po Brooks Vapour.
A myslím, že jsem neprohloupil.
Jsou to velmi lehké a vzdušné boty s originálním systémem tlumení (Hydroflow).
Ve stabilnějších botách jsem nikdy neběhal. Mají velmi účinnou a masivní
"anti-pronační" konstrukci a jsou velmi pohodlné.
Jejich největší slabinou je pravděpodobně výše zmíněné tlumení. V tomto směru mi vyhovují na tratích
do 2OK. Běžel jsem v nich i dva maratóny a jednu 6 hodinovku. Po těchto
bězích jsem však celkem cítil kolena a především kyčle, na což jsem u
Adidas Response nebyl zvyklý. Na každodenní trénink na asfaltu nejsou také
příliš vhodné.
V recenzích na Internetu si běžci často stěžují, že toho tyto boty moc nevydrží.
Já má v nich naběháno něco přes 2000K a vypadají skoro jako nové a to i přesto,
že je téměř každé dva měsíce peru v pračce.
Dvořka: Asi nejlepší běžecké boty, které jsem měl. Tento model patřil mezi vůbec
nejůspěšnější z produkce firmy Adidas. V naprosto nezměněné podobě se objevil
v kolekci této firmy 3 (slovy tři) roky po sobě. Paradoxně jsem boty koupil
pouze protože se mi líbily (po koupi Reebok Aztrek jsem se zapřísahal, že už
v životě nebudu číst, natož se řídit jakýmikoli testy).
Responsy jsou určeny do terénu - mají tomu odpovídající podrážku, svršek
a především zpevněnou špičku. Co je na nich absolutně fantastické je jejich
tlumení. Neobsahují žádné nesmyslné včelí plástve (Reebok) ani "spojité
nádoby" (Brooks), ale férovou pěnu. Běh, a to i po asfaltu, je v nich až neuvěřitelně pohodlný. Jsou
to boty jak na asfalt, tak do terénu. Je to ideální tréninková obuv.
Naběhal jsem v nich už hodně přes 3000K, ale stále nemám to srdce je vyhodit,
přestože se už pomalu začínají rozpadat.
Milan Malacka: Boty Adidas Response TR jsem si pořídil v roce
2002 na základě zde uvedené zkušenosti. Musím potvrdit, že první dojem
byl fantastický, nikdy jsem neběžel v lepší botě. Nicméně asi po
roce běhání jsem boty odložil, protože mi stále více vadil jeden
zásadní nedostatek, který je společný pro všechny boty značky Adidas:
jsou šity na velmi úzké chodidlo. Já mám chodidla širší, než je průměr,
a tak si obvykle kupuji boty o 1 až 1,5 čísla větší. Adidasy jsem
však byl nucen zakoupit větší o 3 (slovy tři) čísla!!! I tak se mi v
nich běhalo dobře. Ale po čase mi nutnost mít nadměrně utažené
tkaničky i délka a větší váha bot začaly vadit. U bot Reebok Aztrek
mohu potvrdit zkušenost, jak je důležité uvádět v recenzích model a
rok výroby. Uvedený model byl velmi dobře oceňován v polovině
devadesátých let a tak jsem ho po několik let po sobě kupoval a
používal. Rok od roku se však kvalita zhoršovala, a tak jsem ho asi v
roce 2000 definitivně přestal kupovat.
Pavel Pick: Sám jsem si již koupil troje NB a jsem s nimi vcelku spokojen.
Vlastně nikdy jsem neměl na noze lepší botu. Boty jsou záměrně vyráběny s vyšší
patou, ta však nevyhovuje každému. Alfa&omega všech bot je ve vyzkoušení
a prvním pocitu. Tyto boty jsou na mou nohu naprosto dokonalé, tudíž je musím
jen chválit. Kolega a spoluběžec taktéž zakoupil NB a má s nimi níže popsané
problémy. Já jsem zkoušel jeho, a nedovedu si představit, jak bych v nich měl
něco uběhnout. Prostě nohy máme každý jinačí a proto každému vyhovuji jiná bota.
Ještě pro doplnění. Zakoupil jsem si přes Internet NB 303, které jsou dělané bohužel
jinačím způsobem a nesednou mi, a právě kolega si je nemůže vynachválit. Nezáleží
na značce - záleží na konkrétní noze a konkrétní botě!
Luboš Louženský: Mám New Balance 803 ale nejsem s nimi moc
spokojený. Mám pocit, že na patě je bota zbytečně vysoká a tlačí mi na
achilovku. Co se týká kvality tlumení došlapu a funkčnosti podrážky
pro běh v terénu, tak je ale musím pouze chválit.
Dvořka:New Balance 803 jsem si koupil ve velkém očekávání - zvlášť
jsem doufal v nepřekonatelné tlumení - vzápětí ale přišlo zklamání. Tlumení
musím zhodnotit jako více než průměrné. Svršek je ušitý z velmi nepoddajného
materiálu, a nepodařilo se mi ho rozběhat ani po dvou měsících. Naběhal jsem
v nich asi 250km a pak jsem je dal pryč - osobně jsem si je překřtil na pár "španělských bot".
Jitka Svobodová: Nike Air Imara jsou dost v pohodě. Dá se v nich běhat všude. Jsou lehké,
pevné a pohodlné. Na to že stály jen 2000,- je to dost dobrý!
Dvořka: V době, kdy jsem se snažil sehnat Mizuno Wave Rider 2002 jsem
úplnou náhadou pořídil v zapadlém krámku se vším možným Brooks ASR Light. Mám slabost
pro značku Brooks a tak když jsem je uviděl, vůbec mi nevadilo, že zbývá poslední pár, jedna bota z
páru je vystavená skoro
4 roky a v barvě se od té, která po tu dobu odpočívala v krabici liší o tři odstíny. Navíc cena spadla za ty
roky dolů a když se přičetla sleva za koupi vystaveného zboží, bylo to něco.
O Brooks ASR Light jsem uvažoval už v době kdy jsem si pořídil Brooks
Vapor. Jsou to odlehčené "off-road" boty s velmi prodyšným svrškem, výborným tlumením a velkou trvanlivostí.
Nezklamaly mě a odběhnul jsem v nich i svůj první maratón po běžecké přestávce.
Dvořka: Po dvouleté běžecké přestávce, kdy mi všechny vhodné boty dosloužily a
velmi špatných zkušenostech s nejrůznějšími testy a recenzemi v časopisech jsem potřeboval
sehnat dobré "maratónky". Rozhodl jsem se, že tentokrát dám pouze a jen na svůj rozum, použiji své
zkušenosti a už se nebudu řídit radami ostatních... a pak za to pykat :´-) Nejdřív jsem si řekl, jak
by taková moje bota snů měla vypadat - určitě má perfektní tlumení a zároveň podrážku kryje odolná vrstva
zaručující dlouhou trvanlivost; je pohodlná a ani při dlouhém běhu netlačí; má prodyšný svršek tak,
že je přes něj vidět a když zafouká chladnější větřík musí ji profouknout; hodí se na silnici
i mimo ni; musí bý lehká, hezká ... no a kdybych chtěl, aby byla ještě levná, to už
by bylo trochu moc. No a s tím jsem začal pátrat...
Asi po třech týdnech celkem intenzivního stopování po internetu (obchody, běžecké konference, testy a recenze)
při nichž jsem se zaměřil na osobní zkušenosti běžců jsem JI našel - byla to Mizuno Wave Rider 2002!
Poučen z předchozích nezdarů jsem věděl, že číslice 2002 je víc než důležitá - zvlášť, když je podzim 2002.
Pak už zbývalo vyrazit na lov - problém nebyl kupodivu v tom, že by model nebyl v prodeji, ale v mé standadní velikosti
nohy, která zaručila, že moje velikost nebyla nikde k dostání. Poté, co mě v nejrůznějších obchodech tahali několik týdnů
za nohu (později z toho byli měsíce) s tím, že "...zeptejte se za týden, to už určitě budou...", jsem si
v mezičase pořídil Brooks ASR Light - viz výše, abych měl vůbec v čem sportovat.
V létě 2003 jsem stále čekal na to, až "...za týden určitě bodou..." - jak mi slíbili v několika velkých řetězcích a giga řetězcích prodejců sportovního vybavení.
Celkem rezignovaně jsem vstoupil jednoho parného poledne do menšího soukromého krámku na Kubánském náměstí a smutně
se procházel mezi regály, kde sice nějaké to Mizuno bylo - ale buď sálové a nebo modely, o které jsem neměl zájem.
Tu ke mně přistoupila slečna prodavačka a řekla mi, že není problém mě objednat jakýkoli model od Mizuna v mé velikosti. Nebudu už dál napínat - velikost jsem už dávno věděl, takže stačil jeden telefonát a za týden jsem měl boty, za normální cenu a bez závazných objednávek. Vivat Sport Kubáň!
Boty naprosto naplnily má očekávání. Mám v nich naběháno přes 300K a nevyskytnul se jediný problém. Jen chlazení je tak dokonalé,
že po běhu mimo silnici mám na ponožkách prachové pihy :-)
|
Adidas Supernova Cushion 2004
|
Luboš Brabec: Zatím jsem v nich naběhal asi 1400 km, zvládl
jeden maraton a jsem spokojen. Myslím, že jsou to skvělé tréninkové
boty s dobrým tlumením (většinou v nich běhám trasy 18-25
km). Nepatřím k nejlehčím běžcům - ale sotva jsem začal běhat v
supernovách, po pár dnech zmizely bolesti chodidel, kolen i
achillovek, které mě trápily dřív. Potěšilo mě i to, jak dobře
pruží. Přechod mezi dopadem a odrazem je rychlý a plynulý. Supernovy
jsou podle mého ideální na asfalt nebo tvrdé rovné cesty, do lehčího
terénu (kameny, kořeny stromů) už asi nepatří. Nejsou tam až tolik
stabilní a na začátku jsem to odnesl puchýři na vnitřní straně
chodidla. Jedna výhrada přeci: špička by mohla být řešená jinak nebo z
pevnějšího materiálu, palce se začaly klubat přeci jen příliš brzy.
|
|
|
|
